Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kolektivní smlouva 2016

 

 

 

 

PRAŽSKÉ SLUŽBY, a.s.

 

 

 

KOLEKTIVNÍ SMLOUVA

 

na období 1. 4. 2016 – 31. 3. 2017

 

Podniková kolektivní smlouva na období 1. 4. 2016 – 31. 3. 2017

 

 

 

    Dnešního dne, měsíce a roku v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen „Zákoník práce“), a se zákonem č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění, následující smluvní strany:

 

Pražské služby, a.s.

se sídlem: Pod Šancemi 444/1, Praha 9

IČO: 60194120

jednající Ing. Karlem Šaškem, místopředsedou představenstva a JUDr. Patrikem Romanem, členem představenstva

(dále jen „zaměstnavatel“)    

a

ZO – Odborového svazu pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy Pražské služby, a.s.

se sídlem: Pod Šancemi 444/1, Praha 9

IČO: 60433167

zastoupená panem Miloslavem Juklem, předsedou závodního výboru odborové organizace

(dále jen „odborová organizace“ nebo „odborová organizace ZO - DOSIA“)

 

(zaměstnavatel a odborová organizace dále společně také jen „strany“)

 

 

UZAVÍRAJÍ NA ZÁKLADĚ VZÁJEMNÉ DOHODY

 

 

tuto podnikovou kolektivní smlouvu na období 1. 4. 2016 až 31. 3. 2017 (dále jen „Kolektivní smlouva“ nebo „KS“):

 

  • Úvodní ustanovení

Podniková Kolektivní smlouva upravuje spolupráci stran a v souladu s platným právním řádem stanoví práva zaměstnanců v pracovněprávních vztazích, jakož i práva a povinnosti stran této Kolektivní smlouvy. Tato KS se vztahuje na zaměstnavatele a jeho právní nástupce, všechny jeho zaměstnance a odborovou organizaci. 

  • Spolupráce smluvních stran
    • Zaměstnavatel projedná s odborovou organizací všechny zásadní otázky týkající se pracovních podmínek a pracovního prostředí, podmínek sociálních, hygienických a zdravotnických, závodního stravování a péče o kvalifikaci zaměstnanců. Za zásadní otázky se zejména považuje zřízení, zrušení, rozšíření či omezení provozu příslušných zařízení, jakož i jiná změna podmínek jejich hromadného provozování. Za zásadní se však nepovažuje řešení provozních záležitostí.
    • Zaměstnavatel je povinen s odborovou organizací projednat všechna opatření, která se týkají alespoň pěti jeho zaměstnanců.
    • Zaměstnavatel se zavazuje předložit k vyjádření odborové organizaci návrh organizačních změn v podniku, které by měly za následek snížení počtu zaměstnanců v průběhu jednoho měsíce o více než 5 osob z jednoho závodu nebo podnikového ředitelství. Odborová organizace poskytne své vyjádření do 10 pracovních dnů a o návrhu zachová mlčenlivost, dokud nedojde k jeho sdělení zaměstnancům, kterých se týká. Na požádání bude odborové organizaci poskytnuta informace o aktuálním stavu volných pracovních míst ve společnosti.
    • Zaměstnavatel se dále zavazuje formou čtvrtletních zpráv informovat odborovou organizaci o hospodaření společnosti a jejích hospodářských výsledcích a o ostatních záležitostech, o kterých je povinen odborovou organizaci informovat dle § 287 Zákoníku práce.
    • Zaměstnavatel se zavazuje provádět srážkou ze mzdy úhradu členských příspěvků zaměstnanců, kteří jsou členy odborové organizace, v její prospěch, jakož i poskytovat pověřeným odborovým funkcionářům informace nezbytné pro ověření správnosti výše těchto srážek za podmínky, že k těmto opatřením bude dán předchozí souhlas příslušných zaměstnanců.
  • Zajištění zaměstnanosti

Při organizačních změnách u zaměstnavatele, jejichž důsledkem je hromadné propouštění, se zaměstnavatel zavazuje před dáním výpovědi jednotlivým zaměstnancům, nejpozději 30 dnů předem, o svém záměru písemně informovat odborovou organizaci a svůj záměr s ní projednat. Předmětem jednání s odborovou organizací bude dosažení shody zejména o opatřeních směřujících k předejití nebo omezení hromadného propouštění, zmírnění jeho nepříznivých důsledků pro zaměstnance, především možnosti jejich zařazení ve vhodném zaměstnání na jiných pracovištích zaměstnavatele. Dosažení shody není podmínkou pro uskutečnění organizačních změn. 

  •  
  • Pracovněprávní závazky
    • Vznik pracovního poměru

Zaměstnavatel se zavazuje:

  • před uzavřením pracovní smlouvy seznámit uchazeče o zaměstnání s právy a povinnostmi, které by pro něho z pracovní smlouvy vyplynuly, a s pracovními podmínkami a podmínkami odměňování, za nichž má práci konat; 
  • po uzavření pracovního poměru seznámit zaměstnance s Kolektivní smlouvou a veškerými jejími dodatky, jakož i s vnitřními předpisy zaměstnavatele, v souladu s příslušnými ustanoveními Zákoníku práce;
  • pravidelně předkládat odborové organizaci písemné zprávy o nově sjednaných a ukončených pracovních poměrech, a to jedenkrát měsíčně.
    • Trvání pracovního poměru
    • Pracovní poměr trvá po dobu neurčitou, nebyla-li výslovně sjednána doba jeho trvání.
    • Trvání pracovního poměru je upraveno příslušnými ustanoveními Zákoníku práce a jeho prováděcími předpisy, pokud tato Kolektivní smlouva nebo pracovní řád zaměstnavatele nestanoví jinak. 
    • Vzhledem k tomu, že u zaměstnavatele existují důvody spočívající ve zvláštní povaze práce, na jejichž základě nelze po zaměstnavateli požadovat, aby sezónním zaměstnancům blíže specifikovaným v čl. 4.2.3.1 KS navrhl založení pracovního poměru na dobu neurčitou, dohodly se strany ve smyslu ust. § 39 odst. 4 Zákoníku práce na následujícím (pro účely čl. 4.2.3 dále jen „Dohoda“):

4.2.3.1     Okruh zaměstnanců, na něž se vztahuje postup dle čl. 4.2.3 KS, tvoří sezónní zaměstnanci vykonávající zimní údržbu komunikací, tj. konkrétně zaměstnanci zastávající následující pracovní funkce:

 

  • obsluha váhy,
  • řidič speciálního vozu nad 7,5 t,
  • řidič speciálního vozu od 3,5 do 7,5 t,
  • řidič vozu do 3,5 t,
  • skladník,
  • strojník

        (pro účely čl. 4.2.3 KS dále jen „Dotčení zaměstnanci“).

 

    • Důvody spočívající ve zvláštní povaze práce zajišťované zaměstnavatelem spočívají v sezónním charakteru práce vykonávané Dotčenými zaměstnanci, a to zejména s ohledem na zvýšené požadavky na úpravu komunikací v podzimním a zimním období v důsledku povětrnostní situace způsobené deštěm, sněhem a náledím. Z uvedených důvodů existuje na straně zaměstnavatele potřeba výkonu práce ze strany Dotčených zaměstnanců pouze v období od 1. 10. do 30. 4. Potřeba výkonu práce ze strany Dotčených zaměstnanců vzniká u zaměstnavatele ve vymezeném období každý rok, tj. pro zaměstnavatele není dostačující pouze trojí opakování pracovního poměru Dotčených zaměstnanců na uvedené období (pro účely čl. 4.2.3 KS dále jen „Důvody spočívající ve zvláštní povaze práce“).
    • Zaměstnavatel uzavírá s Dotčenými zaměstnanci pracovní poměr na dobu určitou sjednanou v pracovních smlouvách Dotčených zaměstnanců v rámci období od 1. 10. do 30. 4., a to bez omezení počtu opakování (pro účely čl. 4.2.3 KS dále jen „Jiný postup“).
    • Tato Dohoda se uzavírá na dobu platnosti a účinnosti Kolektivní smlouvy, tj. na dobu od 1. 4. 2016 do 31. 3. 2017. Dojde-li k prodloužení doby platnosti a účinnosti Kolektivní smlouvy dodatkem uzavřeným mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací dle čl. 13.1 Kolektivní smlouvy o určitou v dodatku sjednanou dobu, bude o tuto dobu prodloužena také platnost a účinnost této Dohody uzavřené stranami dle čl. 4.2.3 KS.
    • Strany výslovně prohlašují, že Jiný postup považují za přiměřený Důvodům spočívajícím ve zvláštní povaze práce představovaných sezónním charakterem práce vykonávané Dotčenými zaměstnanci.
    • Pracovní doba a její rozvržení  
    • Pracovní doba se stanoví pro všechny zaměstnance na 37,5 hodin týdně.
    • Rozvržení pracovní doby (rovnoměrné, nerovnoměrné, pružné) a doby odpočinku upraví v souladu s touto Kolektivní smlouvou pracovní řád zaměstnavatele po projednání s odborovou organizací a s jejím souhlasem. V případech odůvodněné potřeby zaměstnance s ohledem na charakter pracoviště lze sjednat se zaměstnancem na jeho žádost individuální pracovní dobu.
    • Pracovní doba je rozvržena rovnoměrně do pětidenního pracovního týdne. Tam, kde podmínky provozu nedovolují, aby pracovní doba byla rozvržena rovnoměrně na jednotlivé týdny, nebo tam, kde to z hlediska zájmů zaměstnanců nebo zaměstnavatele je vhodné a účelné, bude pracovní doba rozvržena nerovnoměrně na jednotlivé týdny s tím, že průměrná týdenní pracovní doba bez práce přesčas nesmí přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu za vyrovnávací období 52 týdnů po sobě jdoucích.
    • Jestliže je uplatněno pružné rozvržení pracovní doby, musí být průměrná týdenní pracovní doba naplněna nejdéle ve čtyřtýdenním vyrovnávacím období. 
    • Začátek a konec pracovní doby a rozvrh pracovních směn stanoví zaměstnavatel v pracovním řádu po projednání s odborovou organizací.
    • Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby (tzv. kalendář pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději dva týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena.
    • Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci nejdéle po každých 6 hodinách trvající nepřetržité práce přestávku na jídlo a oddech v trvání 30 minut. Začátek a konec těchto přestávek stanoví zaměstnavatel. Poskytnuté přestávky na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby. 
    • Rozvržení pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců údržby pozemních komunikací bude upraveno v souladu s nařízením vlády č. 589/2006 Sb., v platném znění a pracovním řádem zaměstnavatele. Zaměstnavatel rozvrhne pracovní dobu tak, aby pracovní doba zaměstnance údržby pozemních komunikací v jednotlivých týdnech v zimním období a při likvidaci důsledků povětrnostní situace nepřekročila 60 hodin, přičemž její průměr bez práce přesčas nepřesáhne stanovenou týdenní pracovní dobu za období nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucích.
    • Pracovní doba a její rozvržení jsou dále upraveny příslušnými ustanoveními Zákoníku práce a jeho prováděcími předpisy, pokud tato Kolektivní smlouva nebo pracovní řád zaměstnavatele nestanoví jinak. 
    • Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami 

Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami je upraven příslušnými ustanoveními Zákoníku práce a jeho prováděcími předpisy, pokud tato Kolektivní smlouva nebo pracovní řád zaměstnavatele nestanoví jinak. 

    • Nepřetržitý odpočinek v týdnu

Nepřetržitý odpočinek v týdnu je upraven příslušnými ustanoveními Zákoníku práce a jeho prováděcími předpisy, pokud tato Kolektivní smlouva nebo pracovní řád zaměstnavatele nestanoví jinak. 

    • Dny pracovního klidu
    • Dny pracovního klidu jsou dny, na které připadá nepřetržitý odpočinek zaměstnance v týdnu, a svátky.
    • V den nepřetržitého odpočinku v týdnu může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci jen výkon těchto nutných prací, které nemohou být provedeny v pracovních dnech:
    • naléhavé opravné práce;
    • nakládací a vykládací práce;
    • inventurní a závěrkové práce;
    • práce konané v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směnu;
    • při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech;
    • práce nutné se zřetelem na uspokojování životních, zdravotních, vzdělávacích, kulturních, tělovýchovných a sportovních potřeb obyvatelstva; mezi tyto práce náleží i údržba komunikací, nakládání s odpady a provádění dopravního značení;
    • práce v dopravě.
    • Ve svátek může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci jen výkon prací, které je možné zaměstnanci nařídit ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu, práce v nepřetržitém provozu a práce potřebné při střežení objektů zaměstnavatele.
    • Práce přesčas 
    • Zaměstnavatel je oprávněn nařídit zaměstnanci z vážných provozních důvodů práci přesčas. Prací přesčas se rozumí práce nad týdenní pracovní dobu stanovenou rozvrhem pracovních směn a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. Práce přesčas nezahrnuje dobu, po kterou zaměstnanec pracuje, aniž by mu to zaměstnavatel nařídil, takovou práci od zaměstnance požadoval nebo ji jako přesčas schválil. Práce přesčas musí být řádně vykázána v evidenci určené zaměstnavatelem. Způsob evidence a nařizování práce přesčas upravuje pracovní řád zaměstnavatele.
    • Práci přesčas je možné konat, pokud to nezbytně vyžadují provozní potřeby zaměstnavatele. Tato úprava je sjednána odchylně od ustanovení § 93 odst. 1 Zákoníku práce.
    • Nařízená práce přesčas nesmí činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. 
    • Zaměstnavatel může požadovat práci přesčas v rozsahu větším než 150 hodin v roce na základě dohody se zaměstnancem. 
    • Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně za vyrovnávací období 52 týdnů po sobě jdoucích. Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas ve vyrovnávacím období podle tohoto odstavce se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno.
    • Noční práce
    • Noční práce je práce konaná v noční době, tj. v době mezi 22:00 - 06:00 hodinou.
    • Noční práce je dále upravena příslušnými ustanoveními Zákoníku práce a jeho prováděcími předpisy, pokud tato Kolektivní smlouva nebo pracovní řád zaměstnavatele nestanoví jinak. 
    • Pracovní pohotovost 

Pracovní pohotovost lze se zaměstnancem dohodnout za předpokladu výkonu neodkladné práce nad rámec rozvrhu pracovních směn, a to v rámci tzv. zimní údržby komunikací a dále dle potřeb zaměstnavatele. Pracovní pohotovost může být vykonávána v bydlišti zaměstnance nebo na jiném místě určeném zaměstnavatelem mimo pracoviště zaměstnavatele. 

    • Dovolená 
    • Základní výměra dovolené činí 4 týdny v kalendářním roce. Nárok na dovolenou se prodlužuje o 1 týden nad základní výměru všem zaměstnancům zaměstnavatele. 
    • Další úprava dovolené a jejího čerpání je obsažena v příslušných ustanoveních Zákoníku práce a v jeho prováděcích předpisech, pokud tato Kolektivní smlouva nebo pracovní řád zaměstnavatele nestanoví jinak. 
    • Termín a délku případné hromadné dovolené projednané s odborovou organizací je zaměstnavatel povinen oznámit zaměstnancům nejpozději jeden měsíc před jejím začátkem s výjimkou případů vynucených ekonomickou či provozní situací podniku.
    • Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci na jeho žádost pracovní volno na dobu nezbytně nutnou s náhradou mzdy k převozu manželky (družky) do zdravotnického zařízení a zpět za účelem porodu dítěte a bez náhrady mzdy k účasti při porodu manželky (družky). 
    • Ředitel závodu (úseku) může poskytnout na žádost zaměstnance neplacené volno, nebrání-li tomu provozní důvody. Neplacené volno se poskytuje vždy až po vyčerpání řádné dovolené.
    • V případě, že zaměstnavateli vznikne povinnost doplatit za dobu neplaceného volna čerpaného zaměstnancem pojistné na zdravotní pojištění, je zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli příslušnou část pojistného, kterou za něj zaměstnavatel odvedl.
      Pokud bude zaměstnavatel požadovat úhradu celé částky pojistného (tedy i pojistné hrazené za zaměstnavatele), musí se zaměstnancem uzavřít předem písemnou dohodu.
    • Skončení pracovního poměru
    • Pracovní poměr může být rozvázán:
  • dohodou;
  • výpovědí;
  • okamžitým zrušením;
  • zrušením ve zkušební době.
    • Pracovní poměr sjednaný na dobu určitou končí také uplynutím sjednané doby.
    • Výpovědí může rozvázat pracovní poměr zaměstnanec i zaměstnavatel. Výpověď musí být dána písemně a doručena druhému účastníku, jinak se k ní nepřihlíží. Výpověď, která byla doručena druhému účastníku, může být odvolána pouze s jeho souhlasem. Odvolání výpovědi i souhlas s jejím odvoláním je třeba provést písemně.
    • Byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. 
    • Výpovědní doba je stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí 2 měsíce. Výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce, s výjimkami vyplývajícími z § 51a, § 53 odst. 2, § 54 písm. c) a § 63 Zákoníku práce. 
    • Sociální výhody poskytované zaměstnancům v případě skončení pracovního poměru
    • Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) Zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů, náleží při skončení pracovního poměru zákonné odstupné navýšené o částku, která je uvedena v Příloze č. 3 této Kolektivní smlouvy, a to za podmínek uvedených v této Příloze č. 3. Zvýšené odstupné podle tohoto čl. 4.12.1 nenáleží zaměstnancům, kterým vznikl nárok na starobní důchod ke dni nebo přede dnem skončení jejich pracovního poměru u zaměstnavatele z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) Zákoníku práce.

Zvýšení odstupného podle tohoto čl. 4.12.1 představuje sociální výhodu, kterou zaměstnavatel přiznává a poskytuje shora vymezeným zaměstnancům při skončení pracovního poměru. Legitimním účelem přiznání a poskytování uvedené sociální výhody je poskytnutí zvýšeného odstupného (finanční pomoci) zaměstnancům, kterým ještě nevznikl nárok na starobní důchod, k překonání období do nalezení jejich nového pracovního uplatnění. Zaměstnavatel zde přitom zohledňuje nutnost spravedlivého rozdělení omezených finančních prostředků zaměstnavatele v rámci jeho sociální politiky ve vztahu k zaměstnancům, neboť zaměstnancům, kterým již vznikl nárok na starobní důchod, bude po skončení pracovního poměru u zaměstnavatele příslušet tento stálý příjem a dále též standardní odstupné podle Zákoníku práce. 

    • Pokud zaměstnanec na návrh zaměstnavatele bude souhlasit s ukončením pracovního poměru dohodou do posledního kalendářního dne měsíce, ve kterém bude zaměstnanci zaměstnavatelem sděleno, že v tomto měsíci obdrží výpověď podle § 52 písm. c) Zákoníku práce, bude mu vyplaceno odstupné navýšené nad rámec odstupného podle
      čl. 4.12.1 KS o částku ve výši dvojnásobku průměrného měsíčního výdělku. V případě ukončení pracovního poměru dohodou až v průběhu prvního měsíce výpovědní lhůty mu bude vyplaceno odstupné navýšené nad rámec odstupného podle čl. 4.12.1 KS pouze o částku ve výši jednonásobku jeho průměrného měsíčního výdělku. Bude-li ukončen pracovní poměr dohodou v průběhu druhého měsíce výpovědní lhůty, nevzniká zaměstnanci nárok na žádné navýšení odstupného nad rámec čl. 4.12.1 KS. Zaměstnanci, u něhož dochází ke skončení pracovního poměru výpovědí zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. d) Zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů, náleží za podmínek stanovených v § 67 Zákoníku práce odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku. 

 

    • Zaměstnancům, kterým zbývají 2 nebo méně než 2 roky do vzniku nároku na odchod do starobního důchodu, bude při skončení pracovního poměru u zaměstnavatele z důvodu organizační změny vyplaceno odstupné navýšené dále nad rámec čl. 4.12.1 a 4.12.2 KS o částku ve výši 2 průměrných měsíčních výdělků.

Další navýšení odstupného podle tohoto čl. 4.12.3 představuje sociální výhodu, kterou zaměstnavatel přiznává a poskytuje shora vymezeným zaměstnancům při skončení pracovního poměru. Legitimním účelem přiznání a poskytování uvedené sociální výhody je poskytnutí zvýšeného odstupného (finanční pomoci) zaměstnancům, kteří představují jednu z nejvíce sociálně znevýhodněných kategorií uchazečů o zaměstnání na trhu práce, k překonání období do nalezení jejich nového pracovního uplatnění, popřípadě do jejich odchodu do starobního důchodu.

    • Zaměstnanci, který sám iniciuje skončení svého pracovního poměru u zaměstnavatele ke dni vzniku svého nároku na starobní důchod nebo kdykoliv poté, co mu vznikne nárok na starobní důchod, a který nemá u zaměstnavatele současně sjednán další pracovní poměr a/nebo dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr, bude při skončení pracovního poměru u zaměstnavatele vyplacen příspěvek ve výši jednoho až tří průměrných měsíčních výdělků, a to dle rozhodnutí příslušného odborného ředitele či ředitele závodu, které bude učiněno zejména s ohledem na dosavadní pracovní výsledky dotyčného zaměstnance a jeho dosavadní postoj k plnění pracovních úkolů.

Příspěvek podle tohoto čl. 4.12.4 představuje sociální výhodu, kterou zaměstnavatel přiznává a poskytuje shora vymezeným zaměstnancům při skončení pracovního poměru. Legitimním účelem přiznání a poskytování uvedené sociální výhody je poskytnutí finančního příspěvku zaměstnanci, který skončil veškerou výdělečnou činnost u zaměstnavatele, s cílem kompenzovat negativní finanční důsledky zaměstnancova přechodu z tzv. produktivní části života do tzv. neproduktivní části života.

    • Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodu podle § 52 písm. e) Zákoníku práce nebo dohodou z téhož důvodu, může být při skončení pracovního poměru u zaměstnavatele vyplacen příspěvek v obdobné výši a při splnění obdobných podmínek, jako by tomu bylo v případě rozvázání pracovního poměru z důvodu podle § 52 písm. c) Zákoníku práce, tedy včetně nároku na příspěvek v obdobné výši, jako by činilo zvýšené odstupné podle čl. 4.12.1 KS. 

O poskytnutí tohoto příspěvku rozhodne ředitel závodu spolu s personálním ředitelem, a to zejména s ohledem na dosavadní pracovní výsledky dotyčného zaměstnance a jeho dosavadní postoj k plnění pracovních úkolů. O přiznání příspěvku zaměstnancům zařazeným v podnikovém ředitelství rozhoduje příslušný ředitel úseku. O přiznání příspěvku řediteli závodu rozhoduje generální ředitel spolu s personálním ředitelem při zohlednění kritérií uvedených v předchozí větě. 

Příspěvek podle tohoto čl. 4.12.5 představuje sociální výhodu, kterou zaměstnavatel přiznává a poskytuje shora vymezeným zaměstnancům při skončení pracovního poměru. Legitimním účelem přiznání a poskytování uvedené sociální výhody je poskytnutí finančního příspěvku zaměstnanci s cílem kompenzovat negativní finanční důsledky zaměstnancovy ztráty zaměstnání u zaměstnavatele z důvodu nepříznivého zdravotního stavu.

 

    • Pokud konkrétní pracovní smlouva se zaměstnancem nebo tato Kolektivní smlouva nestanoví jinak, řídí se skončení pracovního poměru příslušnými ustanoveními Zákoníku práce.

 

  • Mzdové nároky, náhrady

Strany se dohodly na navýšení mzdy zaměstnanců v průměru o 400,- Kč hrubého měsíčně; uvedené se nevztahuje na zaměstnance, jejichž mzda je sjednána v individuální dohodě o mzdě podle čl. 5.8 KS.


  • Navýšení mzdy proběhne diferencovaně v intervalu 0% - 200% (tj. 0,-Kč – 800,-Kč). Cílem je spravedlivě upravit odměňování zaměstnanců vykonávajících stejnou práci ve stejném útvaru a ocenit zaměstnance podávající kvalitní pracovní výkon.
  • V případě prodloužení Kolektivní smlouvy dodatkem podle čl. 13.1 bude vždy sjednán objem mzdových prostředků, které budou vyplaceny zaměstnancům zaměstnavatele za období, pro které se Kolektivní smlouva bude prodlužovat.

Zaměstnavatel vydal jako vnitřní předpis „mzdový řád“, který upravuje způsob a rozsah odměňování zaměstnanců, kteří jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru. Při vydání mzdového řádu je zaměstnavatel povinen respektovat principy úpravy odměňování dohodnuté v tomto článku 5 této Kolektivní smlouvy. Zaměstnavatel se zavazuje, že ve mzdovém řádu neprovede žádné úpravy, které by znamenaly pro zaměstnance méně příznivé podmínky, než upravuje Kolektivní smlouva. Před vydáním nebo úpravami mzdového řádu zaměstnavatel tento dokument, resp. jeho upravovanou část, postoupí odborové organizaci k projednání. Odborová organizace se bez zbytečných průtahů a způsobem odpovídajícím závažnosti změny k návrhu na změnu vyjádří.

Mzda zaměstnanců sestává z nárokové složky a nenárokové složky. Principy stanovení nárokové složky mzdy jsou stanoveny dále v tomto článku 5. Nenároková složka mzdy slouží pro motivaci zaměstnanců k podávání mimořádně dobrých pracovních výkonů a její úprava je výhradně věcí zaměstnavatele, pokud v této smlouvě není výslovně uvedeno jinak. 

Zaměstnavatel vydá každému zaměstnanci mzdový výměr (nebude-li výše jeho mzdy sjednána v individuální dohodě o mzdě podle čl. 5.8 této Kolektivní smlouvy), v němž bude zaměstnanci určena v souladu s touto Kolektivní smlouvou a v souladu se mzdovým řádem konkrétní výše zaručené mzdy. Mzda bude v souladu se mzdovým řádem stanovena jako hodinová nebo jako měsíční.

Nároková složka mzdy bude stanovena podle jednotlivých druhů práce, jejich složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, podle obtížnosti pracovních podmínek a podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků příslušného zaměstnance. 

    • Zaměstnavatel vymezil jednotlivé druhy práce jako tzv. „pracovní funkce“, které představují ve vztahu k příslušnému druhu práce skupinu pracovních míst s velmi blízkými znaky z hlediska požadavků na příslušnou práci, která je stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti a která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejných nebo srovnatelných pracovních schopnostech a pracovní způsobilosti zaměstnance a při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti. Pracovní funkce představuje druh práce, pod který spadají v rámci organizační struktury zaměstnavatele konkrétní pracovní místa.
    • Zaměstnavatel vydává seznam pracovních funkcí a seznam pod ně spadajících 
  • pracovních míst jako „Seznam pracovních funkcí a Seznam pracovních míst“. Seznam pracovních funkcí existujících v době uzavření této Kolektivní smlouvy je přiložen jako její Příloha č. 4. Zaměstnavatel je oprávněn vytvářet podle svých provozních potřeb nové pracovní funkce a v jejich rámci stanovit jim odpovídající pracovní místa. Pro odstranění pochybností je tímto výslovně zmíněno právo zaměstnavatele plynoucí ze Zákoníku práce, které spočívá v tom, že zaměstnavatel je oprávněn v rámci příslušné pracovní funkce, která představuje druh práce, vytvářet a rušit druhy pracovních míst a měnit a doplňovat označení a popis práce (pracovní náplň) jednotlivých pracovních míst, vždy však tak, aby úprava pracovních míst a vymezení popisu práce na nich zůstala v rámci druhu práce odpovídajícího příslušné pracovní funkci.
  • 5.5.3    V mzdovém řádu stanoví zaměstnavatel tarifní třídy a tarifní pásma: 
  • Tarifní třída“ představuje základní finanční ohodnocení jednotlivé pracovní funkce (druhu práce) z hlediska obecných nároků na ni kladených, obtížnosti jejího výkonu, její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, podle obtížnosti pracovních podmínek a případně dalších objektivních kritérií stanovených zaměstnavatelem.
  • Ke každé tarifní třídě náleží čtyři „tarifní pásma“, která představují finančně vyjádřené intervaly osobního ohodnocení konkrétního zaměstnance. Mzdový řád vymezuje kritéria, podle kterých jsou zaměstnanci hodnoceni za účelem zařazení do tarifního pásma. Zařazení do tarifního pásma odráží způsobilost zaměstnance vykonávat příslušnou pracovní funkci, tj. příslušný druh práce. V rámci tarifního pásma je zaměstnanci jeho bezprostředně nadřízeným vedoucím pracovníkem navržena a vedením zaměstnavatele schválena konkrétní výše osobního ohodnocení reflektující kvality, schopnosti a dovednosti příslušného zaměstnance. Snížení osobního ohodnocení se předpokládá pouze výjimečně, a to zejména v případech déletrvajících vážných pracovních nedostatků zaměstnance. Snížení osobního ohodnocení musí schválit příslušný ředitel závodu nebo úseku. Případné spory řeší Rozhodčí komise pro oblast pracovních sporů a odměňování.
  • Z důvodu navýšení minimální mzdy došlo k úpravě tarifních tříd a rozšíření tarifních pásem.
  • Z důvodu zvláštního zřetele hodných či na základě jiných zájmů zaměstnavatele může zaměstnavatel přiznat zaměstnanci osobní ohodnocení v rámci mimotarifního pásma. Mimotarifní pásmo může brát v úvahu i jiná kritéria, než osobní kvality zaměstnance a jeho pracovní výkony.
  • Pro vysvětlení strany uvádí, že tarifní třída znamená objektivní ohodnocení náročnosti a namáhavosti pracovní funkce a požadavků a předpokladů na její výkon kladených; tarifní pásmo (či mimotarifní pásmo) hodnotí osobní kvality zaměstnance a jeho práci (tj. osobní ohodnocení).
  • Hodnoty v jednotlivých tarifních třídách a v rozmezí jednotlivých tarifních pásem jsou uvedeny v Příloze č. 1 této Kolektivní smlouvy, a to zvlášť pro stanovení měsíční mzdy a hodinové mzdy. 
  • 5.5.4    Nároková složka mzdy zaměstnance určená podle tohoto čl. 5.5 („tarifní mzda“) bude složena ze součtu:
  • peněžité částky podle tarifní třídy;
  • výše přiznaného osobního ohodnocení v rámci tarifního pásma;
  • příplatků a odměn uvedených v článcích 5.6 a 5.7 této Kolektivní smlouvy.

Zaměstnavatel v mzdovém řádu vymezí výši příplatků poskytovaných zaměstnancům s tarifní mzdou minimálně v následující výši:

    • Práce přesčas
  • a)     Příplatek za práci přesčas u dělnických funkcí, vedoucích provozoven, vedoucích středisek, mistrů, garážmistrů, dispečerů, vedoucích dispečerů, pracovníků a vedoucích technicko-provozního dozoru
  • Zaměstnancům vykonávajícím dělnické funkce, vedoucím provozoven, vedoucím středisek, mistrům, garážmistrům, dispečerům, vedoucím dispečerům a pracovníkům a vedoucím technicko-provozního dozoru náleží za dobu práce přesčas vedle dosažené mzdy příplatek za práci přesčas ve výši vypočítané z průměrného výdělku zaměstnance, přičemž konkrétní výše (způsob výpočtu) je stanovena v Příloze č. 2 této Kolektivní smlouvy. Zaměstnancům, kteří si tak se zaměstnavatelem sjednají, může zaměstnavatel poskytnout za práci přesčas namísto příplatku za práci přesčas náhradní volno v rozsahu práce konané přesčas.
  • b) Příplatek za práci přesčas u technicko-hospodářských funkcí, administrativních funkcí a manažerských funkcí M3-M5 vyjma pracovních funkcí uvedených v čl. 5.6.1 písm. a)
  • Zaměstnancům vykonávajícím technicko-hospodářské funkce, administrativní funkce a manažerské funkce M3-M5 (tj. třetí až páté úrovně řízení, přičemž úroveň jedna odpovídá generálnímu řediteli) vyjma pracovních funkcí uvedených v čl. 5.6.1 písm. a) náleží za práci přesčas vedle dosažené mzdy na základě dohody zaměstnance se zaměstnavatelem primárně náhradní volno. Výjimka je v pravomoci ředitele závodu nebo úseku. V případě, že zaměstnavatel neumožní zaměstnanci vybrat si náhradní volno v době do tří měsíců od výkonu přesčasové práce, pak zaměstnanci náleží za příslušnou práci přesčas vedle dosažené mzdy příplatek za práci přesčas ve výši vypočítané z průměrného výdělku zaměstnance, přičemž konkrétní výše (způsob výpočtu) je stanovena v Příloze č. 2 této Kolektivní smlouvy. 
  • c) Jednorázová odměna za práci přesčas 
  • Zaměstnancům dále za práci přesčas v jednom dni náleží za podmínek uvedených v Příloze č. 2 této Kolektivní smlouvy jednorázová odměna (tj. navíc k dosažené mzdě a k příplatku za práci přesčas) ve výši stanovené v Příloze č. 2 této Kolektivní smlouvy. 
  • Příplatek dle tohoto čl. 5.6.1 písm. a) a b) zaměstnanci nenáleží, pokud mu bylo na základě dohody poskytnuto za práci přesčas náhradní volno. V  případě poskytnutí náhradního volna místo příplatku se práce přesčas nezapočítává do limitu práce přesčas podle příslušných obecně závazných právních předpisů.
  • Rozhodnutí o konkrétním vypořádání nařízené přesčasové práce je ve výhradní pravomoci generálního ředitele, ředitele příslušného závodu a příslušných odborných ředitelů podnikového ředitelství (při respektování příslušných ustanovení pracovních smluv jednotlivých zaměstnanců, této Kolektivní smlouvy, popřípadě Zákoníku práce).
    • Noční práce
  • Za dobu noční práce náleží zaměstnanci vedle dosažené mzdy příplatek ve výši podle Přílohy č. 2 této Kolektivní smlouvy. 
    • Práce ve svátek
  • Za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci na základě dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem dosažená mzda a příplatek ve výši určené v Příloze č. 2 této Kolektivní smlouvy. Pokud takové dohody není, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci za práci konanou ve svátek dosaženou mzdu a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek; za dobu čerpání náhradního volna bude zaměstnanci náležet náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.  
    • Práce v sobotu a neděli

Za práci v sobotu a v neděli náleží zaměstnancům, kteří pracují v nepřetržitém provozu, zaměstnancům, kteří jsou zařazeni do funkce vážný, vážná na závodě Zařízení pro energetické využití odpadu (dále jen ZEVO) a v zimním období (které je vyhlášeno) také vážným na podnikovém ředitelství, vedle dosažené mzdy příplatek ve výši podle Přílohy č. 2 této Kolektivní smlouvy. 

Zaměstnancům, kteří nastoupí na směnu v sobotu nebo neděli do nepřetržitého provozu za zaměstnance, který se nemohl na tuto směnu dostavit, náleží příplatek ve výši podle Přílohy č. 2 této Kolektivní smlouvy.

  • Ostatním zaměstnancům náleží za práci v sobotu a neděli vedle dosažené mzdy příplatek ve výši stanovené v Příloze č. 2 této Kolektivní smlouvy. 
  • Zaměstnanci může náležet vždy pouze jeden z výše uvedených příplatků za práci v sobotu a neděli.
    • Ruční manipulace s břemeny
  • Za ruční manipulaci s břemeny se pro posouzení nároku na příplatek považuje manipulace s nádobami nebo kontejnery spočívající v jejich ručním přenášení k vyklápěči za ztížených klimatických podmínek, kdy nelze nádoby nebo kontejnery posunovat po kolečkách (např. z důvodu většího množství sněhu).
  • Za dobu prokazatelné ruční manipulace s břemeny u pracovní funkce popelář náleží zaměstnancům příplatek ve výši uvedené v Příloze č. 2 této Kolektivní smlouvy. 
  • Za dobu prokazatelné ruční manipulace s břemeny u ostatních pracovních funkcí náleží zaměstnanci příplatek ve výši uvedené v Příloze č. 2 této Kolektivní smlouvy.
    • Práce ve výškách
  • Za práci ve výšce se považuje práce ve výšce nad 1,5 m nad okolní úrovní.
  • Při práci ve výškách náleží zaměstnanci vedle mzdy i příplatek ve výši uvedené v Příloze č. 2 této Kolektivní smlouvy.
    • Jízda s přívěsem nebo návěsem
  • Za dobu prokazatelné jízdy s přívěsem nebo návěsem speciálního vozu o hmotnosti vozu sólo převyšující 7,5 t náleží zaměstnanci – řidiči s řidičským oprávněním skupiny E příplatek ve výši uvedené v Příloze č. 2 této Kolektivní smlouvy. 
    • Příplatek za čištění vibračních podavačů škváry
  • Za dobu prokazatelného čištění vibračních podavačů škváry náleží zaměstnanci na pracovním místě obsluha linky škváry příplatek ve výši uvedené v Příloze č. 2 této Kolektivní smlouvy.
    • Příplatek za práce při čištění kanalizačních vpustí
  • Za dobu prokazatelné práce při čištění kanalizačních vpustí, náleží zaměstnanci vedle dosažené mzdy příplatek ve výši stanovené v Příloze č. 2 této Kolektivní smlouvy. 
    • Příplatek za práci s jeřábem a hydraulickou rukou
  • Za dobu prokazatelné práce s jeřábem a hydraulickou rukou náleží zaměstnanci vedle dosažené mzdy příplatek ve výši stanovené v Příloze č. 2 této Kolektivní smlouvy.
    • Příplatek za nakládání s nemocničním odpadem, gastroodpadem a bioodpadem a řidiči při nakládce, vykládce a přepravě NO s ADR
  • Zaměstnanci za práci s nemocničním odpadem, gastroodpadem a bioodpadem v době sezónního svozu, a řidiči při nakládce, vykládce a přepravě NO s ADR náleží vedle dosažené mzdy příplatek ve výši stanovené v Příloze č. 2 této Kolektivní smlouvy.
    • Příplatek za ztížené pracovní podmínky na území památkové rezervace hl. m. Prahy
  • Za dobu prokazatelné práce na území památkové rezervace z pokynu zaměstnavatele náleží zaměstnanci vedle dosažené mzdy příplatek ve výši stanovené v Příloze č. 2 této Kolektivní smlouvy.
    • Ostatní příplatky
  • Zaměstnancům vykonávajícím práce vymezené v Příloze č. 2, bod 5.6.13, této Kolektivní smlouvy náleží za dobu výkonu těchto prací vedle dosažené mzdy příplatek ve výši stanovené v Příloze č. 2 této Kolektivní smlouvy.
  • Za prostředí s nebezpečím infekce a s karcinogenními látkami se považuje prostředí při manipulaci s infekčním odpadem (např. prostředí při manipulaci s infekčním odpadem spočívající v přemísťování pytlů s odpadem ze sběrné nádoby do kontejneru vozidla; při vykládce pytlů z kontejneru vozidla). Za infekční odpad je považován pouze odpad zařazený pod katalogovým číslem 180103.

Odměna za pracovní pohotovost

  • Zaměstnanci náleží za výkon pracovní pohotovosti odměna. Za výkon práce v době pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci mzda.
  • a) Odměna za pracovní pohotovost konanou v místě bydliště zaměstnance
  • Za výkon pracovní pohotovosti v místě bydliště zaměstnance náleží zaměstnanci odměna ve výši stanovené v Příloze č. 2 této Kolektivní smlouvy.
  • b) Odměna za pracovní pohotovost ve dnech pracovního volna a pracovního klidu konanou v místě bydliště zaměstnance
  • Za výkon pracovní pohotovosti v místě bydliště zaměstnance ve dnech pracovního volna a pracovního klidu náleží zaměstnanci odměna ve výši stanovené v Příloze č. 2 této Kolektivní smlouvy.
  • Odměna za pracovní pohotovost konanou v místě určeném zaměstnavatelem
  • Za výkon pracovní pohotovosti v místě určeném zaměstnavatelem náleží zaměstnanci odměna ve výši jeho tarifní (popřípadě smluvní) mzdy plus příplatek vypočítaný z průměrné mzdy stejným způsobem, jako kdyby zaměstnanec konal práci přesčas.

Nehledě na výše uvedené, zaměstnavatel může se zaměstnancem uzavřít individuální dohodu o mzdě.

    • Smluvní mzda je primárně upravena v individuální dohodě se zaměstnancem. Ustanovení Kolektivní smlouvy a mzdového řádu se na úpravu smluvní mzdy vztahují pouze tehdy, jestliže to výslovně stanoví. Ostatní mzdové nároky zaměstnance se mzdou sjednanou v individuální dohodě a neupravené takovou dohodou se řídí Zákoníkem práce.
    • Dohoda o mzdě bude uzavřena v rámci pracovní smlouvy nebo jako samostatná dohoda. Skupiny zaměstnanců, se kterými bude uzavírána individuální dohoda o mzdě, vymezí mzdový řád. Zaměstnavatel je však oprávněn uzavřít individuální dohodu o mzdě i se zaměstnancem do takové skupiny nenáležejícím, pokud to vyžadují důvody zvláštního zřetele hodné nebo zájmy zaměstnavatele.

Průměrný výdělek zaměstnance pro pracovně právní účely se zjišťuje z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období (zásadně předchozí kalendářní čtvrtletí) a z doby v tomto období odpracované dle § 351 a násl. Zákoníku práce. Nepravidelné odměny poskytnuté mimo nárokovou složku mzdy (toto se nevztahuje na variabilní složku mzdy podle mzdového řádu a jiné odměny poskytované pravidelně) se pro účely zjištění průměrného výdělku posuzují podle délky období, za které byly zaměstnancům poskytnuty. Byly-li tyto nepravidelné odměny poskytnuty za období kalendářního čtvrtletí, případně za kratší období, považují se tyto odměny jako poskytované za dobu kalendářního čtvrtletí, ve kterém na ně vznikl zaměstnancům nárok. V případě nepravidelných odměn poskytovaných za delší období, než je kalendářní čtvrtletí, se určí pro účely zjištění průměrného výdělku jejich poměrná část připadající na kalendářní čtvrtletí, ve kterém byly tyto odměny zúčtovány k výplatě a zbývající část (části) těchto odměn se zahrnou do hrubé mzdy při zjištění průměrného výdělku v dalším, resp. dalších čtvrtletích. Počet dalších čtvrtletí se určí podle celkové doby, za kterou se odměny poskytují. Do hrubé mzdy se pro účely zjištění průměrného výdělku zahrne v rozhodném období poměrná část takové odměny odpovídající odpracované době.

Při následujících překážkách v práci na straně zaměstnavatele bude mít zaměstnanec následující mzdové nároky:

    • Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro překážku práce na straně zaměstnavatele spočívající v přechodné závadě způsobené poruchou na strojním zařízení, kterou nezavinil, v dodávce surovin, chybnými pracovními podklady nebo jinými podobnými provozními příčinami a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku. 
    • Nemůže-li zaměstnanec konat práci v důsledku přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku. 
    • Nemohl-li zaměstnanec konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele, než jsou uvedeny v předchozích odstavcích 5.10.1 nebo 5.10.2, poskytne mu zaměstnavatel náhradu mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku.

Za cesty konané v místě pravidelného pracoviště sjednaného v pracovní smlouvě se zaměstnancem nenáleží zaměstnanci cestovní náhrady za cestovní výdaje mu vzniklé v souvislosti s takovou cestou, nestanoví-li Zákoník práce ve výjimečných případech jinak. 

Mzda je splatná po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vznikl zaměstnanci nárok na mzdu nebo na některou její složku. Pravidelný termín výplaty mzdy je každého 15. dne v měsíci. Připadne-li 15. den v měsíci na sobotu, neděli nebo svátek, bude termínem výplaty mzdy nejblíže předcházející pracovní den. Zaměstnavatel bude mzdu poukazovat na účet zaměstnance vedený u banky v České republice, jestliže zaměstnanec zaměstnavateli sdělí číslo svého účtu a kód banky, jinak ji bude vyplácet v hotovosti v určených hodinách pracovní doby v sídle zaměstnavatele. Dojde-li u zaměstnance ke změně účtu či banky, musí zaměstnanec takovou změnu zaměstnavateli písemně oznámit nejpozději do konce kalendářního měsíce, za který mu má být mzda na účet poukázána. 

Každá změna mzdy bude zaměstnanci oznámena formou změny mzdového výměru nejpozději 3 dny přede dnem, kdy takový mzdový výměr nabude účinnosti. Smluvní mzda může být měněna jen dohodou se zaměstnancem. Tarifní mzda může být měněna pouze: 

    • jedenkrát ročně na základě rozhodnutí vedení zaměstnavatele v rámci změny mzdové politiky, to znamená na základě rozhodnutí v souvislosti s: 
  • podnikatelským plánem na další kalendářní rok, případně strategickým záměrem na další období, 
  • výsledkem kolektivního vyjednávání na příslušné období;
    • v případě převodu na jinou pracovní funkci;
    • po skončení zkušební doby, pokud je tato skutečnost spojena s hodnocením zkušební doby;
    • v případě významné změny při plnění podmínek pro stanovení osobního ohodnocení na základě tarifních pásem (např. zásadní zvýšení kvalifikace atp.);
    • v případě operativní výjimky z ustanovení 5.13.2 až 5.13.4, která je v pravomoci personálního ředitele.
    • Roční odměna 

V závislosti na předpokládaném hospodářském výsledku zaměstnavatel vyplatí ve výplatním termínu za měsíc listopad 2016 zaměstnancům roční odměnu v rámci nenárokové složky mzdy při splnění podmínek uvedených v Příloze č. 5 této Kolektivní smlouvy. Toto ustanovení platí pro zaměstnance v pracovním poměru s tarifní mzdou. 

 

    • Příspěvek na penzijní připojištění, nebo doplňkové penzijní spoření
    • Příspěvek na penzijní připojištění uzavřené do dne 30. 11. 2012 podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „penzijní připojištění“), nebo na doplňkové penzijní spoření uzavřené po dni 1. 1. 2013 podle zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „doplňkové penzijní spoření“), bude poskytnut každému zaměstnanci, který má uzavřen pracovní poměr na dobu neurčitou a pracuje u zaměstnavatele nepřetržitě nejméně 1 rok. Tento příspěvek se vztahuje výhradně na penzijní připojištění, nebo na doplňkové penzijní spoření, nikoliv na jakýkoliv jiný druh obdobného komerčního produktu. Zaměstnavatel bude zaměstnanci na základě jeho žádosti přispívat na penzijní připojištění, nebo doplňkové penzijní spoření částkou ve výši 1.100,- Kč měsíčně. V případě, že pracovní poměr zaměstnance u zaměstnavatele trvá nepřetržitě 15 a více let, bude zaměstnavatel přispívat zaměstnanci na penzijní připojištění, nebo doplňkové penzijní spoření částkou ve výši 1200,-Kč měsíčně. Podmínkou je již uzavřená smlouva zaměstnance s penzijní společností o penzijním připojištění, nebo o doplňkovém penzijním spoření. Tento příspěvek bude zaměstnavatelem poskytován po dobu nejméně dvou let od nabytí účinnosti této KS. Skončením pracovního poměru zaměstnance nárok na tento příspěvek zaniká.
    • Příspěvek bude zasílán přímo na účet zaměstnance, který je uveden ve smlouvě s penzijní společností. 
    • Zaměstnavatel platící za zaměstnance část příspěvku se nestává stranou smlouvy o penzijním připojištění, nebo smlouvy o doplňkovém penzijním spoření, ani mu nevznikají z titulu tohoto placení žádné nároky nebo povinnosti vůči příslušné penzijní společnosti. Nezaplatí-li zaměstnavatel včas nebo ve správné výši příspěvek, vznikají příslušné právní následky porušení povinnosti přímo zaměstnanci jako straně smlouvy o penzijním připojištění, nebo smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. 
    • Příspěvek zaměstnavatele na paměťové karty řidiče pro digitální tachografy

Zaměstnavatel se zavazuje přispívat svým zaměstnancům pracujícím jako řidiči vozidel vybavených tachografy (pro účely tohoto čl. 5.16 dále jen „řidič“) na paměťové karty řidiče pro digitální tachografy (dále jen „paměťová karta“), a to za následujících podmínek: 

  • poplatek za vydání paměťové karty řidiče si zaměstnanec uhradil sám;
  • stávající zaměstnanec – řidič má právo na proplacení poplatku za vydání paměťové karty zaměstnavatelem, a to po předložení příslušného dokladu o zaplacení zaměstnavateli;
  • nově nastupující zaměstnanec – řidič, který již je držitelem paměťové karty, má právo na poskytnutí jednorázové paušální náhrady ve výši tří čtvrtin ze zaplaceného poplatku za vydání paměťové karty od zaměstnavatele v případě, že předloží příslušný doklad o zaplacení a jeho pracovní poměr k zaměstnavateli bude trvat i po ukončení zkušební doby.
    • Příspěvek zaměstnavatele na výměnu profesního průkazu

Zaměstnavatel se zavazuje hradit svým zaměstnancům pracujícím jako řidiči vozidel nad 3,5t (pro účely tohoto čl. 5.17 dále jen „řidič“) poplatek za výměnu jejich profesního průkazu, pokud budou ze strany daného řidiče současně splněny následující podmínky: (i) ze strany řidiče byl uhrazen příslušný poplatek za výměnu jeho profesního průkazu; a (ii) řidič požádal zaměstnavatele o úhradu příslušného poplatku za výměnu profesního průkazu a předložil zaměstnavateli příslušný doklad o zaplacení poplatku za výměnu profesního průkazu.

    • Příspěvek na profesní průkaz řidiče
      • V rámci rozšíření kvalifikace zaměstnance může zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci finanční příspěvek ve výši dle ustanovení 5.18.2 KS na pořízení profesního průkazu řidiče pro příslušnou skupinu vozidel (dále jen „Profesní průkaz“), pokud budou ze strany zaměstnance současně splněny následující podmínky: (i) výborné pracovní hodnocení zaměstnance ze strany přímého nadřízeného dotyčného zaměstnance; (ii) délka pracovního poměru zaměstnance u společnosti nejméně 2 roky; (iii) zaměstnanec bude vykonávat v rámci struktury zaměstnavatele práci, pro kterou je Profesní průkaz nezbytný; (iv)zaměstnanec se stal oprávněným držitelem Profesního průkazu; (v) ze strany zaměstnance byly uhrazeny veškeré náklady na pořízení Profesního průkazu; (vi) zaměstnanec požádal zaměstnavatele o poskytnutí finančního příspěvku na pořízení Profesního průkazu a předložil zaměstnavateli příslušný doklad nebo příslušné doklady o zaplacení nákladů na pořízení Profesního průkazu.
      • Finanční příspěvek zaměstnanci na pořízení Profesního průkazu ze strany zaměstnavatele bude činit 0 % až 80 % celkových nákladů prokazatelně vynaložených ze strany zaměstnance na pořízení Profesního průkazu. O výši finančního příspěvku podle předchozí věty rozhoduje příslušný ředitel závodu, a to na návrh přímého nadřízeného dotyčného zaměstnance. Přímý nadřízený dotyčného zaměstnance navrhuje řediteli závodu výši finančního příspěvku v závislosti na pracovním hodnocení zaměstnance a na dalších relevantních skutečnostech, zejména souvisejících s osobním profilem zaměstnance (např. na dosavadním postoji zaměstnance k plnění pracovních úkolů).
    • Příspěvek na pojištění odpovědnosti řidičů za škodu způsobenou zaměstnancem zaměstnavateli při řízení motorového vozidla
      • Zaměstnavatel se zavazuje přispívat svým zaměstnancům – řidičům a zaměstnancům obsluhujícím ručně vedené mechanismy (Gluttony) na pojištění odpovědnosti za škody způsobené zaměstnavateli při řízení firemního vozidla částkou, kterou za toto pojištění zaměstnanec uhradil, max. však částkou 2.000,- Kč za 12 měsíců. Příspěvek bude vyplácen zpětně, jedenkrát ročně, v rámci výplaty za měsíc březen. 

Firemním vozidlem se rozumí všechny typy vozů v majetku zaměstnavatele, včetně referentských, vysokozdvižných a manipulačních vozíků.

    • Podmínky vzniku nároku

Nárok na příspěvek mají zaměstnanci, kteří: 

  • při výkonu své práce používají firemní vozidlo určené k provozu na pozemních komunikacích, ať již jako řidiči z povolání (tj. řízení vozidel je činností vyplývající ze sjednaného druhu práce) nebo jako řidiči referenti (tj. řízení vozidel není činností vyplývající ze sjednaného druhu práce); a
  • předloží platnou smlouvu o pojištění zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli při řízení motorového vozidla, která se vztahuje na  výkon práce řidiče na příslušném pracovním místě pro příslušné období, spolu s dokladem o zaplacení. Smlouva může být uzavřena u kterékoli pojišťovny oprávněně působící na území České republiky, a to i prostřednictvím odborové organizace.  Zaměstnanci pojištění prostřednictvím odborové organizace doloží potřebné údaje platným potvrzením od zástupce odborové organizace.

 

Zaměstnanec, který splní výše uvedené podmínky, má nárok na jednu dvanáctinu příspěvku za každý celý měsíc, v němž k datu splatnosti příspěvku trvá jeho pracovní poměr k zaměstnavateli.

Zaměstnanec, se kterým zaměstnavatel skončí pracovní poměr dle ustanovení §52 písm.  g) nebo ustanovení §55 Zákoníku práce, nemá na příspěvek nárok.

    • Evidence a výplata příspěvku:
  • za oprávněnost vyplacení příspěvku odpovídají jednotliví ředitelé závodů a úseků;
  • evidenci zaměstnanců, u nichž vznikl nárok na příspěvek, zajišťují příslušní vedoucí;
  • příspěvek bude vyplacen na základě seznamu potvrzeného příslušným ředitelem závodu nebo úseku v rámci výplaty za měsíc březen;
  • v případě, že nárok na příspěvek vznikl v průběhu platnosti kolektivní smlouvy (došlo k podpisu pojistné smlouvy), vzniká nárok na alikvotní část příspěvku;
  • nově nastupujícímu zaměstnanci – řidiči bude příspěvek vyplacen nejdříve po uplynutí sjednané zkušební doby, a to:
  • v termínu, který určí zaměstnavatel, a 
  • za podmínky, že pracovní poměr k zaměstnavateli bude trvat i k tomuto termínu;
  • není-li se zaměstnancem sjednána zkušební doba, bude mu příslušná část příspěvku vyplacena nejdříve po uplynutí 3 měsíců od vzniku pracovního poměru; 
  • u zaměstnanců, kteří končí pracovní poměr v průběhu nárokového období, bude při skončení pracovního poměru vyplacena alikvotní část příspěvku. 

 

    • Náhrada mzdy v prvních 3 dnech dočasné pracovní neschopnosti
      • Zaměstnanci, kterému již uplynula zkušební doba a který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa (dále jen „dočasná pracovní neschopnost“), zaměstnavatel poskytne v souladu s ustanovením § 192 odst. 3 Zákoníku práce náhradu mzdy i za první 3 směny zameškané z důvodu dočasné pracovní neschopnosti ve výši 500,- Kč za jednu zameškanou směnu (dále jen „Dodatečná náhrada mzdy“).
      • Dodatečná náhrada mzdy bude zaměstnanci poskytnuta za podmínky, že:
  • tato náhrada mzdy bude čerpána nejvýše jedenkrát za kalendářní rok; a
  • zaměstnanec byl v dočasné pracovní neschopnosti nepřetržitě po dobu alespoň 7 kalendářních dnů.
  • 5.20.3     Pro výplatní měsíc Dodatečné náhrady mzdy je určující datum 7. kalendářního dne trvání pracovní neschopnosti nebo datum doložení dokladů o pracovní neschopnosti zaměstnance vyžadovaných ustanovením § 193 Zákoníku práce podle toho, co nastane později.
  • 5.20.4    Toto ustanovení vychází z právní úpravy Zákoníku práce, který ve svém ustanovení
    § 192 odst. 1 stanoví, že zaměstnanci nepřísluší náhrada mzdy za první tři dny, nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin, jeho dočasné pracovní neschopnosti.
    Ke dni nabytí účinnosti změny Zákoníku práce či jiných právních předpisů, dle kterých bude zaměstnanci poskytována náhrada mzdy i za první tři dny trvání dočasné pracovní neschopnosti, pozbývají články 5.20.1 až 5.20.3 Kolektivní smlouvy účinnosti.
    • Vánoční dárky

V případě, že se zaměstnavatel rozhodne poskytnout zaměstnancům vánoční dárky, mají nárok na tyto dárky ti zaměstnanci, kteří budou k 30. 11. běžného roku k zaměstnavateli v  pracovním poměru, a to bez ohledu na to, zda se jedná o pracovní poměr na dobu určitou nebo dobu neurčitou. Pokud má zaměstnanec souběžně více pracovních poměrů u zaměstnavatele, obdrží vánoční dárek pouze jedenkrát.

 

  • Závodní stravování
    • Zaměstnavatel umožní ve smyslu § 236 Zákoníku práce stravování zaměstnancům na všech pracovištích a ve všech směnách.
    • Za každou odpracovanou směnu v délce nejméně 3 hodin obdrží zaměstnanec stravenku
      v hodnotě 100,- Kč. Stravenky se neposkytují za dobu čerpání dovolené, po dobu dočasné pracovní neschopnosti, neplaceného volna, apod., a zaměstnancům v tzv. dalším pracovním poměru u zaměstnavatele.
    • Zaměstnanci pracující v jedenácti a dvanáctihodinových směnách obdrží stravenky v hodnotě 100,- a 50,- Kč za každou odpracovanou směnu.
    • Na každou stravenku v hodnotě 100,- Kč obdrží zaměstnanec od zaměstnavatele příspěvek ve výši 50,- Kč. Na každou stravenku v hodnotě 50,- Kč obdrží zaměstnanec od zaměstnavatele příspěvek ve výši 25,- Kč. Zbývající částka hodnoty poskytovaných stravenek bude každému zaměstnanci sražena ze mzdy na základě jeho písemného souhlasu.
    • Stravenkami je možno platit v kantýně v objektu zaměstnavatele i za obědy v závodní jídelně.
    • Stravenky se poskytují vždy zpětně za uplynulý měsíc.

 

  • Péče o zdraví zaměstnanců
    • Zaměstnavatel je povinen zajistit provoz smluvně vázaného zdravotnického zařízení poskytujícího pracovnělékařské služby (pro účely čl. 7 KS dále jen „zařízení pracovnělékařské péče“).
    • Vstupní lékařské prohlídky před uzavřením pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti (je-li vstupní prohlídka požadována), prohlídky související se zvýšením kvalifikace nebo změnou pracovního zařazení v průběhu jednoho pracovního poměru, periodické, mimořádné, výstupní a následné prohlídky musí být prováděny výhradně zařízením pracovnělékařské péče zaměstnavatele. Provedení těchto prohlídek bude uznáváno pouze od lékaře pracovnělékařské péče smluvně vázaného zaměstnavateli (pro účely čl. 7 KS dále jen „závodní lékař“).
    • Poplatek za vstupní pracovnělékařskou prohlídku v zařízení pracovnělékařské péče zaměstnavatele a poplatek za výpis ze zdravotní dokumentace za tímto účelem si uhradí zaměstnanec sám. Na základě dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem obsažené v pracovní smlouvě budou tyto poplatky zaměstnanci nahrazeny po uplynutí zkušební doby zaměstnance za předpokladu, že pracovní poměr zaměstnance u zaměstnavatele trvá. 
    • Poplatek za výpis ze zdravotní dokumentace z důvodu provedení pracovnělékařské prohlídky v zařízení pracovnělékařské péče zaměstnavatele si hradí zaměstnanec po předchozí dohodě se zaměstnavatelem sám a následně mu je proplacen zaměstnavatelem.
    • Úhradu za provedení pracovnělékařských prohlídek zaměstnanců (s výjimkou stanovenou v čl. 7.3 KS) v zařízení pracovnělékařské péče zaměstnavatele provádí zaměstnavatel s výjimkami stanovenými v ustanovení § 58 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů.
    • Na základě § 87a zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, v platném znění, jsou držitelé řidičského oprávnění skupin C, C+E a C1+E, kteří řídí nákladní automobil, speciální automobil nebo jízdní soupravu, to vše o největší povolené hmotnosti převyšující 7 500 kg, a držitelé řidičského oprávnění skupin D a D+E a podskupin D1 a D1+E, pokud řídí motorové vozidlo zařazené do některé z těchto skupin (pro účely tohoto čl. 7.6 dále jen „řidič“), povinni se podrobit dopravně psychologickému vyšetření (dále jen „dopravně psychologické vyšetření“), a to před zahájením činnosti, a dalšímu dopravně psychologickému vyšetření nejdříve šest měsíců před dovršením 50 let a nejpozději v den dovršení 50 let a dále pak každých pět let.

K absolvování dopravně psychologického vyšetření vyzve zaměstnance závodní lékař. Toto vyšetření je podkladem k posudku o zdravotní způsobilosti a všichni zaměstnanci - řidiči jej musí absolvovat v rámci periodické pracovnělékařské prohlídky. Doklad o absolvování dopravně psychologického vyšetření předloží zaměstnanec – řidič závodnímu lékaři při periodické pracovnělékařské prohlídce.

Zaměstnavatel se zavazuje zaměstnancům - řidičům, na které se tato povinnost podrobit se dopravně psychologickému vyšetření vztahuje, přispívat na toto vyšetření za následujících podmínek: 

  • náklady na dopravně psychologické vyšetření hradí zaměstnanec – řidič;
  • stávající zaměstnanec – řidič má právo na proplacení celé zaplacené částky zaměstnavatelem, a to po předložení dokladu o zaplacení tohoto vyšetření zaměstnavateli;
  • nově nastupující zaměstnanec – řidič má právo na poskytnutí jednorázové paušální náhrady ve výši tří čtvrtin z příslušné zaplacené částky od zaměstnavatele po uplynutí sjednané zkušební doby, a to v případě, že předloží doklad o zaplacení za toto vyšetření a jeho pracovní poměr k zaměstnavateli bude trvat i po uplynutí sjednané zkušební doby. Není-li se zaměstnancem sjednána zkušební doba, bude mu část poplatku za vyšetření proplacena v nejbližším výplatním termínu po uplynutí 3 měsíců od vzniku pracovního poměru.
    • Za účelem ochrany zdraví zaměstnanců v období zvýšeného výskytu onemocnění chřipky může zaměstnavatel po vyhodnocení hospodářských výsledků rozhodnout o zajištění očkování zaměstnanců vakcínou proti chřipce. Očkování proti chřipce bude nabízeno všem zaměstnancům. Očkování bude dobrovolné, po přihlášení k očkování však bude pro zaměstnance závazné. Podrobné podmínky očkování proti chřipce včetně formuláře „Přihláška k očkování proti chřipce“ stanoví zaměstnavatel ve vnitřním předpisu.
    • Odborová organizace se zavazuje podporovat úsilí zaměstnavatele, aby si zaměstnanci zvolili zařízení pracovnělékařské péče zaměstnavatele jako zařízení, v němž jim budou poskytovány služby praktického lékaře.
    • Zaměstnavatel poskytne v areálu Pod Šancemi 1x týdně bezplatně prostor pro masérské služby pro zaměstnance.

 

  • Ochrana a bezpečnost zdraví při práci
    • Zaměstnavatel bude v souladu s právními předpisy průběžně doplňovat témata pro výchovu a školení zaměstnanců v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“).
    • Zaměstnavatel umožní odborové organizaci výkon kontroly nad stavem BOZP; výjimku mohou tvořit situace, kdy by mohlo dojít k narušení ochrany obchodního tajemství či důvěrných obchodních informací. Odborová organizace určí své funkcionáře, kteří se mohou zúčastňovat kontrol stavu BOZP, a zajistí jejich odbornou způsobilost k výkonu takových kontrol. 
    • Zaměstnavatel vždy v 1. pololetí kalendářního roku zorganizuje prověrku BOZP na všech jeho pracovištích a zařízeních po dohodě s odborovou organizací.
    • Zaměstnavatel bude v souladu s příslušnými právními předpisy průběžně doplňovat seznam osobních ochranných pracovních prostředků podle aktuálního zhodnocení změn rizik a konkrétních podmínek na jednotlivých pracovištích.
    • Zaměstnavatel je povinen v případě pracovního úrazu objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti odborové organizace a zápis o výsledku zjištění příčin úrazu zašle vyššímu orgánu odborového svazu.
    • V případě zaměstnance, jež je uznán osobou se zdravotním postižením v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání utrpěným na pracovišti zaměstnavatele a zaměstnavatel se odpovědnosti za škodu nezprostil ani zčásti, je zaměstnavatel povinen nabídnout tomuto zaměstnanci jinou vhodnou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu, pokud pro takového zaměstnance bude mít vhodné pracovní místo.
    • Pokud se takový zaměstnanec dostane do přechodné tíživé finanční situace, bude případná sociální výpomoc tomuto zaměstnanci projednána s odborovou organizací přednostně před ostatními případy.
    • Zaměstnavatel uhradí náklady za vystavení lékařského posudku obsahujícího hodnocení újmy na zdraví zaměstnanců, jež vznikla pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
    • Zaměstnavatel bude usilovat, aby o rozsahu a způsobu náhrady škody vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání bylo rozhodnuto do třiceti dnů od vzniku škody.

 

  • Výchova a vzdělávání
    • Zaměstnavatel umožní zaměstnanci studium nebo školení za účelem zvýšení kvalifikace:
  • jedná-li se o zvýšení kvalifikace pro potřebu zaměstnavatele; nebo
  • jedná-li se o zvýšení kvalifikace z důvodu změny pracovního poměru pro zaměstnance postiženého nemocí z povolání nebo pracovním úrazem, který nastal při práci pro zaměstnavatele.
    • Zaměstnavatel může uzavřít se zaměstnancem písemnou kvalifikační dohodu, jejíž součástí je zejména závazek zaměstnavatele umožnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace a závazek zaměstnance setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po sjednanou dobu, nejdéle však po dobu pěti let po zvýšení kvalifikace, nebo uhradit zaměstnavateli náklady spojené se zvýšením kvalifikace, které zaměstnavatel na zvýšení kvalifikace zaměstnance vynaložil, včetně náhrady mzdy a ostatních nároků dohodnutých ve smlouvě o zvýšení kvalifikace.

 

  • Vzájemné vztahy odborové organizace a zaměstnavatele
    • Strany shodně prohlašují, že se budou důsledně řídit právními předpisy a budou si vzájemně poskytovat informace tak, jak si to sjednali v této Kolektivní smlouvě.
    • Zaměstnavatel se zavazuje poskytnout pro práci odborové organizace následující materiálně technické podmínky a součinnost:
  • místnost pro kancelář odborové organizace a shromáždění odborářů vybavenou nábytkem, zajištění jejího úklidu a údržby, vytápění, odběru elektrické energie, přístupu na internet a úhrady telefonních poplatků ve výši 100,- Kč ročně; 
  • využití služeb podnikové podatelny v přiměřeném rozsahu s ohledem na dosavadní praxi. Tyto služby nesmí být odborovou organizací využívány k jiné než odborářské činnosti;
  • umožnit funkcionářům odborové organizace a vyšší odborové organizace s vědomím generálního ředitele nebo jeho zástupce pohyb na všech pracovištích zaměstnavatele v rozsahu, který vyžaduje výkon jejich funkce, ale který může být omezen požadavkem ochrany obchodního tajemství, důvěrných informací a know-how zaměstnavatele;
  • uvolnit funkcionáře odborové organizace na nezbytně nutnou dobu pro účely schůzové činnosti, účasti na kolektivním vyjednávání, školení nebo případně jiného vzdělávání. Za tuto dobu náleží funkcionářům odborové organizace náhrada mzdy;
  • informovat odborovou organizaci o projednávání náhrady škody způsobené zaměstnancem a umožnit zástupci odborové organizaci účast při tomto jednání; 
  • umožnit na požádání odborové organizace účast předsedy závodního výboru na poradách vedení zaměstnavatele po dobu projednávání otázek souvisejících se zájmy zaměstnanců a při řešení problematiky Kolektivní smlouvy a z ní vyplývající povinnosti poskytovat si vzájemně informace. Zaměstnavatel a odborová organizace se dohodli na možnosti operativní konzultace generálního ředitele a jeho zástupců s předsedou odborové organizace;
  • umožnit funkcionářům ZV OO školení BOZP;
  • umožnit a ze 2/3 materiálně zajistit setkání bývalých zaměstnanců zaměstnavatele v důchodovém věku;
  • materiálně zajistit jednodenní zájezd bývalých zaměstnanců zaměstnavatele v důchodovém věku po ČR;
  • při krátkodobém uvolnění zaměstnance, tj. max. na 5 dnů ve 3 po sobě jdoucích kalendářních měsících, se souhlasem jeho přímého nadřízeného z podnětu odborové organizace poskytnout náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku zaměstnance bez požadavku na refundaci vyplacené náhrady;
  • uvolnit zaměstnance zaměstnavatele pro účely zajištění rekreace dětí zaměstnanců v maximálním počtu 2 zaměstnanců v jednom termínu nejdéle na dobu 11 dní v roce, výjimku může povolit ředitel závodu nebo úseku. Podmínkou pro uvolnění je souhlas přímého nadřízeného zaměstnance. Za dobu uvolnění zaměstnance v termínu jarních a letních prázdnin náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši jeho průměrného výdělku; 
  • zaměstnavatel uhradí náhradu mzdy a úhradu sociálního a zdravotního pojištění jednomu zaměstnanci dlouhodobě uvolněnému k výkonu funkce v odborové organizaci. Odborová organizace, v jejímž zájmu byl tento zaměstnanec uvolněn, uhradí zaměstnavateli náklady na poskytnutou náhradu mzdy za celou dobu uvolnění vyjma úhrad za zdravotní a sociální pojištění;
  • zaměstnavatel bude odborové organizaci poskytovat čtvrtletní přehledy čerpání finančních prostředků ze sociálního fondu zaměstnavatele.
  • v případě, že valná hromada zaměstnavatele schválí vytvoření dostatečných finančních prostředků v sociálním fondu zaměstnavatele pro příslušný kalendářní rok, zaměstnavatel v tomto kalendářním roce poskytne odborové organizaci ze sociálního fondu finanční dar ve výši 200.000,- Kč. 
    • Odborová organizace se zavazuje:
  • vykonávat odborovou činnost v rozhodující míře v mimopracovní dobu a uvolnění odborových funkcionářů omezit na dobu nezbytně nutnou;
  • informovat v potřebném rozsahu zaměstnavatele o činnosti a záměrech odborové organizace;
  • na žádost umožnit účast zaměstnavatele na jednání odborové organizace;
  • dodržovat stávková pravidla obsažená ve stanovách odborového svazu dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy;
  • zachovávat mlčenlivost ve smyslu ustanovení § 276 odst. 3 Zákoníku práce;
  • informovat zaměstnavatele o okruhu členů orgánu odborové organizace, na které se uplatňuje ustanovení § 61 odst. 2 Zákoníku práce.

 

  • Řešení kolektivních sporů
    • Kolektivní spory o uzavření nové kolektivní smlouvy a spory o plnění závazků z Kolektivní smlouvy, ze kterých nevznikají nároky jednotlivých zaměstnanců, budou řešeny podle zákona
      č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění.
    • Zaměstnavatel zřídil rozhodčí komisi pro oblast pracovních sporů. Rozsah činnosti rozhodčí komise je vymezen vnitřním předpisem zaměstnavatele. Odborová organizace je v komisi zastoupena z 25 %. 

 

  • Zmocňovací ustanovení
    • Zaměstnavatel v souladu s ustanovením § 305 odst. 1 Zákoníku práce vydává mzdový řád, kterým upravuje mzdová a související práva zaměstnanců v pracovněprávních vztazích. 
    • Zaměstnavatel vydává jako zvláštní druh vnitřního předpisu pracovní řád v souladu s § 306 odst. 4 Zákoníku práce a rozvede v něm ustanovení Zákoníku práce, jeho prováděcích předpisů a této Kolektivní smlouvy podle zvláštních podmínek u zaměstnavatele. Vydání a změna pracovního řádu podléhají písemnému souhlasu odborové organizace.
    • Pravidla užívání sociálního fondu jsou upravena ve vnitřním předpisu zaměstnavatele. 
    • Zaměstnavatel je oprávněn za účelem úpravy dalších práv a povinností, zejména organizačního a provozního charakteru, vydat další vnitřní předpisy. Přitom musí být dodržena zásada, že v takových vnitřních předpisech nebudou provedeny úpravy, které by znamenaly pro zaměstnance méně příznivé podmínky, než upravuje Kolektivní smlouva. Při vydání těchto vnitřních předpisů je dále zaměstnavatel povinen dodržovat následující principy, podle kterých zaměstnavatel:
  • nesmí přenášet riziko z výkonu závislé práce na zaměstnance;
  • musí zajistit rovné zacházení se zaměstnanci a dodržovat zákaz jakékoli diskriminace zaměstnanců, jakož i fyzických osob ucházejících se o zaměstnání;
  • musí dodržovat zásadu poskytování stejné mzdy nebo platu a jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, popřípadě odměny za stejnou práci a za práci stejné hodnoty;
  • musí poskytovat zaměstnanci informace v pracovněprávních vztazích vyžadované Zákoníkem práce, resp. dalšími relevantními právními předpisy či vnitřními předpisy zaměstnavatele a zajišťovat projednání s ním;
  • nesmí zaměstnanci za porušení povinnosti vyplývající mu z pracovněprávního vztahu ukládat peněžní postihy ani je od něho požadovat; to se nevztahuje na škodu, za kterou zaměstnanec odpovídá;
  • nesmí požadovat ani sjednat zajištění závazku v pracovněprávním vztahu, s výjimkou konkurenční doložky a srážek z příjmu z pracovněprávního vztahu;
  • může dočasně přidělit zaměstnance k výkonu práce k jiné právnické nebo fyzické osobě podle § 43a Zákoníku práce, § 307a a násl. Zákoníku práce a podle dalších ustanovení Zákoníku práce, s výjimkou případů prohlubování nebo zvyšování kvalifikace u jiné právnické nebo fyzické osoby (§ 230 odst. 5 a § 231 odst. 3 Zákoníku práce).
    • Kolektivní smlouva a vnitřní předpisy zaměstnavatele platí vedle sebe; vnitřní předpisy nesmí v souladu se zásadou uvedenou v čl. 12.4 této Kolektivní smlouvy stanovit zaměstnancům nižší nároky, než jim přiznává Kolektivní smlouva. Zaměstnanci jsou oprávněni uplatňovat jak nároky z Kolektivní smlouvy, tak z vnitřních předpisů. 

 

  • Závěrečná ustanovení
    • Tato Kolektivní smlouva se uzavírá na dobu určitou od 1. dubna 2016 do 31. března 2017. Na další období může být prodloužena dodatkem uzavřeným mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací.
    • Tato Kolektivní smlouva plně nahrazuje všechny předcházející kolektivní smlouvy a jejich dodatky, doplňky a přílohy uzavřené mezi stranami.
    • Tato Kolektivní smlouva může být měněna či prodlužována pouze písemnými číslovanými dodatky.
    • Dojde-li k přeměně zaměstnavatele (např. fúzí, rozdělením, ap.) bude tato Kolektivní smlouva účinná i vůči všem nově vzniklým subjektům.
    • Strany se zavazují nejméně 60 dnů před skončením platnosti této smlouvy zahájit jednání o uzavření nové kolektivní smlouvy.
    • Kontrola plnění závazků z této Kolektivní smlouvy bude prováděna pravidelně, a to čtvrtletně oběma stranami, a také vždy, když o to požádá některá ze stran.
    • Strany Kolektivní smlouvy jsou povinny s obsahem Kolektivní smlouvy seznámit zaměstnance nejpozději do 15 dnů od jejího uzavření. 
    • Zdánlivost, nevynutitelnost nebo neplatnost některého ustanovení této Kolektivní smlouvy či jí jako celku nemá vliv na povinnost zaměstnavatele zajistit dodržování rovnosti, zejména zajistit dodržování principu za stejnou práci stejná odměna.
    • V případě, že by jakékoli ustanovení této Kolektivní smlouvy mělo z jakéhokoliv důvodu pozbýt platnosti a/nebo vynutitelnosti (zejména z důvodu rozporu s platnými právními předpisy), zavazují se strany nahradit takové ustanovení platným a vynutitelným ustanovením, které svým smyslem a účelem nejlépe odpovídá nahrazovanému ustanovení.

 

  • Přílohy

Příloha č. 1 - Tarifní tabulky platné v období od 1. 4. 2016 do 31. 3. 2017

Příloha č. 2 - Příplatky a odměny 

Příloha č. 3 - Podmínky poskytování zvýšeného odstupného

Příloha č. 4 - Seznam pracovních funkcí existujících ke dni uzavření této Kolektivní smlouvy

  • Příloha č. 5 - Roční odměna za rok 2016

 

 

 Příloha č. 6 - Shrnutí změn oproti Kolektivní smlouvě 2015

Příloha č. 7 – Potvrzení o oprávnění vést kolektivní vyjednávání ZO-DOSIA

 

 

 

V Praze dne 30. 3. 2016                     V Praze dne 30. 3. 2016

 

 

 

                    

Pražské služby, a.s.

 

 

 

 

 

 

 

_______________________

Ing. Karel Šašek

místopředseda představenstva

 

 

 

 

 

_______________________

JUDr. Patrik Roman

člen představenstva

 

ZO OS DOSIA Pražských služeb, a.s.

 

 

 

 

 

 

 

______________________

Miloslav Jukl

předseda závodního výboru

 

 

 

 

Přílohy kolektivní smlouvy 2016

Kolektivní smlouva ve formátu pdf

Dodatek č.1 ke Kolektivní Smlouvě ve formátu pdf